Kamerový systém (CCTv) – proč je potřeba projektová dokumentace pro každou aplikaci

Nechali jste si na objekt osadit nejmodernější kamerový systém, ale z rozvodu uzavřeného televizního okruhu jste zklamáni? Zklamání může skutečně přijít, protože základem pro úspěšnou aplikaci kamer je správně uchopený záměr.
Zde je nezbytně nutná spolupráce uživatele a projektanta. Zhotovitel by měl již jen provést vyprojektovaný záměr.

U návrhu rozvodu uzavřeného televizního okruhu, ve zkratce CCTv, je potřeba záměr rozdělit do dvou základních množin

  1. Co od systému očekávám
  2. Jak bude technicky proveden
  • Bod číslo jedna by měl uživatel s projektantem konzultovat, ten by mu měl umět ze svých zkušeností poradit, ale ne vnucovat vlastní pohled. Spíš by měl projektant správně naslouchat, co uživatel vlastně od systému očekává a k čemu kamerový systém potřebuje.
  • U bodu číslo dva by to mělo být naopak. Po správně pochopeném záměru by to měl být projektant, který navrhne optimální technické řešení a v ideálním poměru cena/výkon.

Není sledování jako sledování

V podstatě jsou dva základní druhy sledování:

  1. provozní
  2. bezpečnostní

Provozní sledování kamerovým systémem

Provozní sledování, jak již název napovídá, slouží ke sledování provozu. Třeba na sportovišti, ve výrobní hale atp. Předpokládá se, že trvalým sledováním určitých scén v objektu se předejde nežádoucím provozním stavům. Záznam z kamer může sloužit jako studijní materiál pro provozovatele objektu, jak nežádoucím stavům provozu předcházet. Kamerový systém může být doplněn softwarovou nádstavbou pro analýzu obrazu, např. počítání výrobků či osob.

V tomto případě se nepředpokládají žádné zásadní sabotážní činnosti a tak systém nemusí být ve velké míře chráněn proti cíleným nežádoucím zásahům.

Bezpečnostní sledování kamerovým systémem

Bezpečnostní sledování souží k zajištění lepší bezpečnosti objektů a rizikových míst. Slouží k odhalování a objasňování případné kriminality. Rovněž může být doplněn softwarovou nádstavbou pro analýzu obrazu, využívá se zejména analýza biometrických údajů osob (rozlišení obličeje, postavy atp.).

Zde se naopak předpokládají sofistikované sabotážní činnosti a tak jeden ze základních parametrů systému musí být i jeho ochrana proti nežádoucím neoprávněným destrukčním zásahům za účelem znesnadnění snímání či úplném znefunkčnění systému.

Rozvod kamerového systému v základním provedení má minimální preventivní schopnost

Jediná preventivní schopnost kamer v základním provedení spočívá ve skutečnosti, že ji narušitel fyzicky uvidí na objektu. Jinak kamera pouze snímá a systém zaznamená scénu.

Pokud chceme předat informaci o narušení co nejdříve dále (k ostraze, bezpečnostní společnosti atp.), musíme kamerový systém dovybavit čidly vniknutí, nebo moderněji nádstavbou pro detekci změny scény, případně rozlišení objektů či osob. Tady se jedná o pokročilejší software, který provádí analýzu obrazu na základě zadaných parametrů a informace předává dále.

Oblasti sledování kamerového systému

Toto je zásadní parametr uživatelských požadavků.
Je třeba mít na paměti, že cílem tohoto není nalezení vhodných míst pro instalaci kamery, to je práce projektanta.
Proto je lépe nepřemýšlet, kde kamery budou co nejméně „zavazet“ a kolik by jich tak maximálně mělo být.

Zásadní jsou dvě skutečnosti, které jsou plně v režii uživatele

  • Které oblasti (plochy) mají být trvale sledovány
  • Zda budou oblasti sledovány jen přehledově či detailně a do jaké míry detailu (čitelnost postav, obličejů, určitých textů či jiných, hrubších či jemnějších detailů)

Způsob instalace kamer – to je již práce projektanta

Například:

  • Maximální vzdálenost kamer od oblastí sledování v závislosti na míře určeného detailu sledování v oblasti (s ohledem na tzv. „rozlišení“ použitých kamer)
  • Volba umístění kamer, aby nedošlo k oslnění při západu slunce, či z nějakého umělého zdroje osvětlení
  • Počty kamer, aby při co nejmenším počtu bylo pokryto co nejvíce žádaných oblastí atp.
  • Výšku instalace, aby kameru někdo nezcizil či nepoškodil a přitom byla pokryta celá oblast sledování,
  • Zvážení nutnosti jiných polohových zabezpečení kamer proti kriminalitě

Co se snímaným a zaznamenaným obrazem z kamerového systému

Toto je také zcela zásadní otázka. Můžeme mít plné disky zaznamenaného obrazu, ale pokud nevíme jak jej využít, bude nám k ničemu.

Základní jsou tři otázky

  1. Bude nad zobrazením scén z kamer trvalý dohled (lokální nebo vzdálený) ?
  2. Bude obraz zaznamenáván, po určitý časový rámec ?
  3. Bude potřebná analýza obrazu (detekce předmětů, registračních značek aut, obličejů atp.) ?
  • Od trvalého dohledu se rychle upouští, je ekonomicky náročný na personální obsazení a nahrazuje ho stále pokročilejší analýza obrazu.
  • Záznam slouží pouze k objasnění nějaké události, která se stala, a jak bylo psáno výše, tento systém má minimální preventivní schopnost. Slouží k dodatečnému vyhledání pro objasnění konkrétní události.
  • Analýza obrazu je neprogresivnější způsob, jak systém uzavřeného televizního okruhu využít. Slouží nejen k objasnění událostí, ale při správně zvoleném algoritmu analýzy má preventivní schopnost tím, že informaci předává okamžitě dále (pověřené osobě či technickému systému).

Není dobré se primárně zaměřit na „nejmodernější“ technické provedení

Reklamní materiály výrobců poslouží pouze orientačně

Jsme zaplavováni prezentací výrobců elektroniky o stále postupujícím vývoji. Nejlepší rozlišení, nejlepší přenosová rychlost atp. Ale „nejlepší“ je v této oblasti relativní pojem.
Co je vhodné pro jeden systém, nemusí být vhodné pro druhý. Můžeme navrhnout systém v těch nejpokročilejších parametrech, ale otázka je zda to nebude zbytečné a zda splní naše očekávání.

Příklad 1

Například, pokud budeme nějakou oblast sledovat převážně vzdáleně přes webové rozhraní či aplikaci v mobilním telefonu, asi není efektivní použít kamery s aktuálně nejvyšším rozlišením. Naopak, pokud nějakou scénu chceme sledovat detailně, navíc s analýzou rozlišení obličeje, nemá smysl ušetřit pár tisíc za kameru s nižším rozlišením.

Příklad 2

Stejně tak přenos datového toku od jednotlivých kamer je v drtivé většině případů postačující standardem 100BaseT (100Mb/s). Vyšší rychlosti sice neublíží, ale zbytečně síť pro kamery prodražují. Na páteřních trasách mezi uzly pro připojení kamer je zase dobré využít maximální možné rychlosti a zde počítat i s kapacitou pro případné rozšíření systému, které nelze nikdy vyloučit.

Jak zvolit optimální technické řešení kamerového systému

Ideální je ponechat technické řešení zcela na projektantovi.